Paragony pro pana B.

Nevím, jak je tomu u vás, ale u nás účtenku v obchodě asijského prodejce nedostanu, pakliže si ji nevyžádám. Připadám si však při tom vyžadování jako rasistka, která podezírá bližního svého z nekalého obchodování.

Nejlépe je v těchto obchodech nenakupovat, namítnete. Když však látkový batůžek v žádném ze značkových kamenných obchodů neměli, nebylo zbytí. Přikoupila jsem ještě takový ten na šňůrky, no a s padesátikorunovou slevou za to, že jsem zakoupila dva výrobky přece nebudu obtěžovat účtenkou, to se dá pochopit, že?

Co čert nechtěl, na prvním výletě se u batůžku zlomila karabinka. Šla jsem ho do obchodu reklamovat. Nejprve jsem musela dokazovat, že jsem ho u nich koupila, pak jsem musela čelit tlaku, abych přišla, až bude v prodejně manželka, následně byl požadován ulomený zbytek karabinky, který zůstal někde v Českém lese.

Po mých výhrůžkách, že oznámím ČOI prodavač batůžek převzal s tím, že neví, kdy bude opraveno. Dovolila jsem si pípnout, zda mi má převzetí zboží dosvědčit přítomná nakupující, nebo dostanu nějaký doklad? Vytrhl bloček paragonu a napsal „OPRAVIT Ne vim kdo HOTOVO“. Když jsem žádala, aby dopsal datum a charakterizoval zboží, tak mi papírek vzal a vracel batůžek zpět s argumentem, že mi chybí paragon o koupi. To, čemu říkal paragon leží přede mnou a je na něm napsaná výše uvedená hláška – žádné pořadové číslo a o tom, že by si dělal kopii, si mohu nechat jen zdát.

Souběžně s mým dohadováním nakupovali lidé bundy a další zboží, dvě plné igelitky. Zaplatili a odcházeli. Namítla jsem: „Vy jste jim ale také nedal paragon!“. „Oni ho nechtěli“, odpověděl. Oni si netroufli obtěžovat, evidentně věděli, že stejně o žádný daňový doklad nejde, je to jen kousek papíru. 

Nedávno jsem byla na koncertě v jednom kostele. U vchodu bylo napsáno „Vstupné dobrovolné - doporučené vstupné 100 Kč“. U vchodu byla skleněná schránka, do které lidé poslušně vhazovali stokoruny. Při počtu dvě stě lidí v sále to byl docela slušný neprokazatelný zisk. A což potom pravidelné výběry do ošatek při nedělních mších, které trvají i poté, co se církev topí v miliardách?

Velkým překvapením pro mne je informace z předvolebních novin ODS, kde jsem se z přiloženého grafu z roku 2015 - zdroj Schneider dozvěděla, že velikost šedé ekonomiky je v Čechách pouhých 15 % z HDP, zatímco v Chorvatsku, které si bere finanční ministr za vzor jde o 28 %, přičemž průměr EU je 18 %. Na stejné úrovni s námi je Slovensko, lépe je na tom Švédsko se 13 %.

Jsem teď upřímně docela zmatená z opatření šikanující drobné a poctivé podnikatele, ale především z toho, že bych měla být nejen občankou a spotřebitelkou, ale zároveň fízlicí svých spolubližních.