Paměť národa v příbězích 20. století
V oficiálních pramenech figurují jen ti, kterým se podařilo zviditelnit v bojích všeho druhu, přestože znalec lidských duší, slavný psycholog Carl Gustav Jung pravil, že: „Velké události světových dějin jsou v podstatě bezvýznamné. Podstatný je nakonec jen subjektivní život jedince. Ten jediný dělá dějiny, jenom v něm se nejdříve odehrávají všechny velké proměny a veškerá budoucnost a celé světové dějiny pocházejí jako obrovitý souhrn nakonec přece jen z tohoto skrytého jedincova pramene. Ve svém nejsoukromějším a nejsubjektivnějším životě dobu nejen trpně snášíme, ale jsme i jejími strůjci. Naše doba – to jsme my!“
Ducha citátu vystihuje projekt „Příběhy 20. století“, který mapuje paměť národa prostřednictvím vzpomínek dosud anonymních lidí.
Napadlo mě zapsat příběh dvou, dnes již nežijících žen, který by mohl být případovou studií (case study) života i mnoha dalších, jejichž osudy se sobě podobají jako vejce vejci, aniž by po nich zůstala nějaká stopa, kromě náhrobního kamene s datem narození a úmrtí, někdy ani to ne. Připomněla jsem jejich život, jejich herstory, kterou žily v období nacismu, komunismu, okupace 1968, starší zažila sametovou revoluci.
Moje ženy neměly čas na velkou politiku, jejich život byl plně věnován vztahům k mužům a rodinám, tak aspoň utkvěly v mých vzpomínkách. Velké dějiny je poznamenaly emancipací, která na ženách nárokovala - vedle péče o děti a domácnost i práci mimo domov.
Životy mých dvou VIP se vešly na čtyři stránky, které jsem napsala, namluvila a doplnila pár fotkami, kterých z té doby moc není. Za jejich života se fotilo fotoaparátem flexareta, kde bylo dvanáct snímků na filmu, a jelikož jejich životní náplní byla práce, tak na nějaké fotografování došlo zřídka. V porovnání s dnešní digitální dobou a tisícovkami stran kdejakého soudního spisu jde o velmi skromnou životní bilanci. Stejně skromnou jakou byly ony dvě, tetička Emílie a maminka Marie.
V zadání projektu bylo popsat i genius loci místa, kde žily, což je spojeno s domkem v Klatovech, u Drnového potoka zvaného Drňák, který byl začátkem osmdesátých let zbořen za účelem výstavby nové pošty, dnes je tam asfaltová silnice a dávno už nekvete třešeň jako velká kytka, jak mi v jednom dopise napsala maminka, neboť nebyly ani mobily, ani pevné linky. Domlouvalo se předem, z návštěvy na návštěvu, nebo se korespondovalo. V domku bydlela maminka, tetička za ní docházela a společně sdílely starosti a radosti vyplývající ze vztahů s partnery, dětmi, rodiči, dalšími sourozenci, lidmi v okolí.
Za života mých hrdinek se Klatovy změnily výstavbou panelových domů, v okolní krajině došlo ke změně způsobu obhospodařování půdy, ke sjednocování drobných políček, zmizely remízky v krajině, koně byli nahrazeni zemědělskou technikou. V jejich nejlepších letech žilo ve městě téměř dvacet tisíc lidí, byla tam troje kasárna, vyráběly se kožené aktovky, šily košile. Historicky je město zajímavé a krásné svou architekturou, kde je v gotickém kostele Narození Panny Marie obraz s nápisem: "Na klíně Matky sedí moudrost Otcova".
V tomto duchu jsem sepsala i své vzpomínky, které jsou s možností hlasování veřejnosti na: http://www.pribehy20stoleti.cz/pribehy/86
Marie Haisová
Druhé housle
V podzimních barvách života si užívám harmonie, byť se může zdát, že ve výkonově zaměřené společnosti mohu hrát již jen druhé housle, což má v obecné mluvě poněkud pejorativní nádech.
Marie Haisová
Wikipedistka, aneb s kůží na trhu
Začátkem března 2021 mi přišel e-mail, že Wikipedie pořádá kurz pro seniory. Zuřila karanténa, byly omezovány aktivity, tak jsem se rozhodla přihlásit.
Marie Haisová
Nemocné Česko
Neví, čím to je, ale nikdy neonemocněla, když se chystala lyžovat! Mohlo by zlepšení nálady, vyhlídka na vzrušující zážitek chránit proti virům? Ptá se vědkyně Candace B. Pert a zároveň odpovídá:
Marie Haisová
Slepé skvrny
Sociolog Daniel Prokop v knize Slepé skvrny analyzuje současnou situaci i z ní vyplývající politické manipulace, což je skvělý počin k porozumění společnosti jako celku a chování jednotlivců, ze kterých sestává.
Marie Haisová
Cesta k nesvobodě
Čas ukazuje realitu, o které jsem během karantény četla v knize Timothy Snydera „Cesta k nesvobodě – Rusko, Evropa, Amerika“.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce
Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....
Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají
Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
- Počet článků 224
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1701x
Více o mně je na: www.mariehaisova.webnode.cz