Miliarda sem, miliarda tam

V dokumentárním filmu „Záhadný svět peněz“ režiséra Clause Strigela se hovoří o penězích jako o magické substanci, která může znamenat všechno a zároveň nic, přičemž nejlepším garantem jejich hodnoty je chudoba, neboť kdyby měli všichni peněz dost, tak by za moc nestály.  

Toto tvrzení dokládá zkušenost socialismu, ve kterém jsme na tom byli všichni finančně podobně, a peníze tím pádem nebyly alfou omegou života. Ve filmu padlo, že penězům je třeba věřit a důvěřovat v ně jako v božstvo, jedině tak fungují tím, že tvoří závislost, nikoliv však vztahy. Lidové přísloví by ještě dodalo, že jsou „dobrý sluha, ale špatný pán“.

Permanentní debaty kolem peněz vystihuje vtip o manících sedících u kulatého stolu a rozhodujících o stavbě tunelu. Odsouhlasují položku po položce: deset miliónů sem, padesát miliónů tam, sto miliónů jinam… Poslední položkou je tisíc pět set korun pro uklízečku. Zde končí shoda a začíná diskuse na téma, proč tolik, a za co, to že se musí snížit. S milióny a posléze miliardami se verbálně disponuje snadno, v reálu se jim příliš nerozumí, neboť většina lidí se pohybuje v řádu jednotek, desítek, stovek, tisícovek korun. Na milión nedosáhne, o miliardě nemluvě, takže s těmito hodnotami manipuluje jen hrstka miliardářů a politicky vyvolených.  

V Čechách se v perspektivě miliard diskutuje důchodová reforma a církevní restituce, státní rozpočet. Při té příležitosti stojí za zmínku „Informativní metodika rozpočtování z hlediska rovnosti žen a mužů“, kterou vydalo v roce 2004 MF a MPSV, a ze které vyplývá, že při rozpočtování by měl být brán zřetel na dopad rozhodnutí na muže a ženy. Takže, jaký je v církvi poměr mužů a žen, kteří budou z restituce profitovat? A jaký je poměr mužů a žen ve stárnoucí populaci? Nikdy jsem z úst ministra financí neslyšela úvahu na toto téma, přestože se jedná o dodržování Antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb. Zato jsem slyšela, že když se ve vládě projednávají dokumenty, tak je u nich vždy douška, že byly projednány s ohledem na rozdílné potřeby mužů a žen, což se mechanicky odškrtne a přejde jako formalita. V konkrétní situaci hospodaření obce by to vypadalo tak, že když se rozhodne vybudovat pro muže fotbalové hřiště za deset miliónů, tak by měli v zájmu spravedlnosti vybudovat za deset miliónů i něco pro ženy. Při nedávné tragédii, kdy při automobilových závodech zahynula čtyři děvčata, jsem zaslechla, že do automobilového hobby (nebo lobby?) přispívá MŠMT ročně 55 milionů, či 65? milionů Kč. Jaký je dopad této dotace, grantu, daru, či co to je, na muže a ženy?

Při poskytování zahraniční pomoci to prý dopadá tak, že částky přicházející na stoly tamních úředníků spolkne v lepším případě další úsek dálnice od letiště, což stojí vždy nějakou tu miliardu. Pár stovek, které by pomohly vesnické ženě živit děti zakoupením kozy nebo mezka, se k vesničance nedostane. Je neviditelná, daleko a nejspíš to zvládne, když to zvládala její matka a další ženy současných i minulých generací. Zajímavý postřeh ze zahraniční pomoci je, že když pošlou do vesnice rozvojového světa počítač a ten se dostane k muži, tak si ho ponechá pro svoji potřebu. Dostane-li se k ženě, tak ho používá celá vesnice. Collier Paul v knize „Miliarda nejchudších“ píše o „pasti špatné vlády v malé zemi“, „pasti ozbrojeného konfliktu“ a dalších pastech, přičemž předkládá novou strategii k odstranění „pastí“ zahrnující aktivity v právní a ekonomické oblasti.

Ve zmíněné metodice MF a MPSV píše v úvodu tehdejší ministr financí Sobotka, že „ …. Existuje však ještě mnoho takových oblastí, kde je rovnost pohlaví jen vzdáleným cílem. Přiblížit tomuto cíli se snaží i česká vláda. Navazuje tak na českou prvorepublikovou ústavu, která jako první v Evropě vyjádřila formulaci o rovnosti pohlaví.“

Současnému ministru financí Kalouskovi nezbývá, než posunout slova k činům a církevní restituce, důchodovou reformu i státní rozpočet schvalovat s ohledem na rozdílné potřeby mužů a žen tak, jak aby byly v souladu s  Antidiskriminačním zákonem č. 198/2009 Sb.