Na zdraví si dovoluji přiťuknout 22. dubna naší Matce Zemi, bude jí něco málo přes 4,4 mld. roků a my, kteří máme důvod oslavovat se na ní přiživujeme přes 200 tis. let.
Je zvláštní, že oslava naší živitelky se v kalendáři nenajde. Po revoluci k nám sice dorazila indiánská zvyklost vyjadřovat svoji vděčnost 22. dubna, nicméně se nedostala do hlavního proudu společnosti. Ten se rozběhl a nadále řítí směrem k jejímu dalšímu asfaltování, betonování, zastavování, neboť potřebuje naplnit iluzorní kritéria zisku a růstu hrubého domácího produktu.
Člověk se stal mírou všech věcí před pár set let starou filosofií, což je - v perspektivě úctyhodného stáří mamky Země směšná doba. Božský taťka na nebesích ji odsunul do pozadí také tím, že náš pozemský život ovládl před dvěma tisíci lety pohrůžkou trestu, který na nás čeká po smrti. Přesvědčují nás o tom patriarchální církve, jejichž touha po moci, majetku a ovládání je bezmezná.
Popelka Země se dostala na okraj zájmu, byla a stále je dobývaná, zneužívaná, devastovaná, pokořovaná, přehlížená, přesto všechno však stále štědrá. Když se občas vzepře nějakou tou povodní, tak se rychle hledí její vzpoura uvěznit do protipovodňových mantinelů. Divoká příroda se civilizuje, lesní zvěř je pod kontrolou myslivců a ta nejdivočejší bývá k vidění často už jen za ploty zoologických zahrad.
Ne nadarmo se situace Země porovnává se situací žen. I ty byly celou patriarchální historii zneužívané, přehlížené, dobývané a pokořované, přestože tu byly a jsou ve velké míře pro druhé, zůstávají štědré, aspoň podle ženského principu orientální filosofie, který přidává emoce, city, instinkty, lásku, empatii, mateřství, hudbu, život, spolupráci, péči, skutečné lidské vztahy a pohodu domova zkrášlenou uměním.
To, že stále ještě dominuje princip mužský reprezentovaný rozumem, technikou, technologií, vědou, logikou, smyslem pro detail, účelovostí, tahem na branku, sobectvím, soutěžením, důrazem na právo, hierarchii, peníze a majetek je křečí končícího patriarchátu, jehož touha po boji, lovu, zabíjení a moci ve vnějším světě je pomalu, ale jistě narušována prosazujícím se vlivem principu ženského.
Přeji proto naší matce Zemi, aby dominance všech –ismů: (kolonialismus, nacismus, komunismus, kapitalismus, katolicismus konzumerismus, islamismus) byla postupně nahrazena mladou filosofií ekologického feminismu = hnutí na obranu Země jdoucí ruku v ruce s rovnoprávností žen, abychom co nejdříve mohli říci, že naše vztahy se Zemí jsou v duchu VÝHRA - VÝHRA, nikoliv stávajícího VÝHRA - PROHRA.
