Marie

Hana Malinová, autorka knihy, je dcerou Marie. Její matka strávila pět let života v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Jejími osudy se Hana nechala inspirovat,  ale velkým pomocníkem jí  byla její fantazie.

Marie podala muži svůj pas rukou, jejíž třes se snažila vší silou potlačit. Esesman jej otevřel, podíval se na ni, pak znovu do pasu a ukázal jej druhému. Ten zaostřil na Marii pohled a pak pokýval hlavou: „Das is die kleine Hure“. 

V jedenácti letech Marie osiří, nicméně ještě za života nemocné matky si na ní otec ukájí svůj sexuální chtíč, vždyť tak to má byť, což trvá do doby, než dosáhne věku, kdy se chce něčemu vyučit. Využije své moci nad otcovým sexuálním apetitem a prosadí si učení na švadlenu. U tamní krejčové je sice přijímána s nedůvěrou, neboť je podezřelé, že si otec roky po smrti manželky nenašel partnerku, nicméně začne do učení dojíždět.  

Látky obdivuje u místního židovského obchodníka, kde pochopí, že i bez peněz je možné si nějaký kousek módní metráže pořídit a nemuset neustále jen přešívat ze starého nové. Jednou ji při odchodu zahlédne žena, kterou odmítl její otec coby potenciální partnerku, a na shromáždění sympatizantů s Hitlerovou ideologií se v místním pivovaru nechá slyšet:  Jo, kurvit se – to Marie umí“! Dolejzala za tím Židákem každej tejden a pokaždý od něj odcházela s balíčkem v podpaždí! Co si to asi nesla? Starý noviny na podpal?

Úděl sirotka a chudoba dostaly Marii tam, kam by nikdo dobrovolně nešel a větší část knihy je popisem poměrů a podmínek ženského prostředí lágru, kde své vykonávají fanatické dozorkyně, nacistická ideologie, Mariin černý trojúhelník na vězeňském mundůru, který ji cejchuje na spodinu společnosti.

Ani poměry mezi vězeňkyněmi nejsou útěšné. Hlad, zima, stísněné podmínky tří žen na jedné palandě, vzájemné krádeže, nedůvěra, stále přítomné nemoci a smrt způsobují, že z žen je jen anonymní masa levné pracovní síly, která je po poměrně krátké době určena „k likvidaci“. Nicméně se i v tak bezútěšném prostředí objeví sem tam světlé chvilky vzájemné solidarity.

Marie nelidské podmínky přežije, absolvuje vyčerpávající pochod z lágru, během kterého nacisté předpokládali, že jej většina vězeňkyň nepřežije a nebude průkazné, zda je umořil hlad a žízeň, nebo zda zahynuly rukou osvoboditelů. Jdou za nimi i vyhládlí muži v zástupu, kdy je svědkyní toho, jak zastřelené ženě rozpáře jeden z nich břicho a sní její játra.

Marii zachrání muž, který ji chvílemi i nese a vysvobodí ji od „lásky“ osvoboditelů, kteří si vybírají mladší oběti z řad nebohých vězeňkyň na uspokojení svých sexuálních potřeb tím, že ji vydává za svoji ženu, kterou se později skutečně stane.

Příběh je unikátní výpovědí o prioritách a hodnotách patriarchátu, kde o všem rozhodují muži, kterým vše patří, živitelům rodin, přesto, že většina práce je ženskou zodpovědností. Detailní líčení hrůz v koncentračním táboře dává nahlídnout, kam až může lidstvo padnout, respektive, kam se homo sapiens dostal slepou vírou v manipulativní ideologii.

Knihu Hany Malinové s ilustracemi Kateřiny Dubovcové vydala ROZKOŠ bez RIZIKA, z.s. v roce 2018.