Jak vyhrát bicykl?

17. 03. 2017 17:46:57
Stačilo zareagovat na výzvu 7.G a napsat, nafotit či namalovat svoji představu o tom "Jak ve svém životě ne/zohledňuji generace, které přijdou po nás“. Poslala jsem do soutěže příspěvek Holistický příběh a Holistické obrázky:

Motto: Na světě jsou čtyři typy lidí: lidé, kteří sledují, co se děje; lidé, kterým se něco děje; lidé, kteří nevědí, co se děje a lidé, kteří se snaží, aby se něco skutečně dělo. L. Willis, J. Daisly

Úvodem

Na otázku Sedmé generace, „Jak ve svém životě ne/zohledňuji generace, které přijdou po nás“ nemám jednoduchou, přímočarou a jednoznačnou odpověď. Rozhodla jsem se proto pro výtvarné ztvárnění, práci pravé mozkové hemisféry, neboť za největší problém současnosti považuji přílišnou specializaci, fragmentárnost vědomostí, nedostatek vazeb, vztahovosti a propojenosti, což je způsobeno společensky preferovanou dominancí levé mozkové hemisféry. Všechno však souvisí se vším. Obrázky jsem se pokusila vystihnout komplexnost současného světa, které těmito slovy komentuji a zeleným zvýrazněním zmiňuji svůj osobní přístup a přínos. V textu je tučně vytištěný název obrázku, v závorce pak jeho pořadové číslo. Obrázky jsou na: http://mariehaisova.rajce.idnes.cz/Holisticke_obrazky_pro_7G.

Svět v souvislostech

Vše pro nás, lidi, začalo před mnoha miliardami let, kdy se v Kosmu (1) začala v naší sluneční soustavě odlišovat planeta Země. Lépe se jí však sluší říkat Matka Země (2), neboť se o své obyvatelstvo stará zdroji, které jsou dnes tak samozřejmé a snadno dostupné, že si jich nevděčné lidstvo vůbec neváží. Země je stejnou samozřejmostí jako matky, které se také starají, aniž by se jim dostávalo vděku, který ve své skromnosti ani neočekávají, podobně jako Matka Země - GAIA. Mým osobním přínosem je skutečnost, že jsem také matkou, která porodila a vychovaladva soběstačné syny, a co se týče mého vztahu k Matce Zemi, tak kvůli ní jsem se rozhodla založit v roce 1996 občanské sdružení Agentura GAIA s cílem zlepšovat komunikaci mezi lidmi i ve vztahu k Zemi prostřednictvím programů „Stromy“, „Ženy“ a „Alternativy ke konzumu“.

Stromem života (3) bývají, mimo jiné, vyjadřovány i genealogické přehledy lidských rodů, především pak těch, které se v historii nějakým způsobem, ať už pozitivním, či negativním, zviditelnily, což je u prostých lidí obtížně dohledatelné. Nic to však nemění na faktu, že své kořeny máme všichni; český národ se odvozuje od legendy praotce Čecha, podle Bible jsou našimi praprarodiči Adam a Eva. Jsme součástí širokého systému, který se dá znázornit rozvětveným stromem s kořeny a listy plnými života.​ A jak všechno souvisí se vším, tak představím i své jméno: Marie je v paměti lidstva nejen matka Ježíše, ale též Máří Magdaléna, Haisová se dá přeložit jako vřelá, a mé rodné jméno Voráčková se může vztahovat k našemu praprapředku - Přemyslu Oráčovi. Smysl pro humor je důležitým, skoro bych řekla základním předpokladem vzájemné komunikace a porozumění. Jeho nedostatek bývá častou příčinou konfliktů, a to jak osobních, tak světových. Se smyslem pro humor se však dají zvládat i tak negativní emoce, jakými je závist, žárlivost, nezdravé ambice, či chorobné soupeření.

Za základní předpoklad pro šťastný život budoucích generací považuji život v míru. Mým příspěvkem k němu byla a je komunikativnost, v praxi jde o celoživotní snahu při vytváření prostředí a podmínek pro vzájemnou domluvu a dialog. Mohu se zde odvolat na kampaň za zachování komunitního prostoru v Praze 2, v Lublaňské 18, která spočívala ve vyjmutí domu z privatizace, kde se podařilo vytvořit zázemí pro setkávání lidí z Čech i celého světa a je zde dodnes příležitost k setkávání dětí a mládeže během jejich zájmových činností v přírodovědných a tělovýchovných kroužcích.

Základní otázky

Nejen kvůli sobě, ale také ve vztahu k našim předkům a potomkům je účelné přemýšlet o smyslu našeho bytí a ptát se (4). Nejen, kdo jsem a odkud pocházím, ale proč jsem na světě a především, kam mířím? Nejčastější otázkou dneška však je „kolik“? Kolik co stojí, za kolik se dá to, či ono, pořídit? Quo vadis, homo konzument? (5), je aktuální otázkou pro ty, kteří se bezhlavě přizpůsobují hlavnímu proudu společnosti a spolu s její Arogancí (6) se řítí neznámo kam prostřednictvím soudobého božstva – peněz. Tématu konzumní společnosti jsem se intenzivně věnovala v druhé polovině devadesátých let, kdy začala krystalizovat filozofie ovládající postupem času zdejší prostředí. Řešení byla diskutována na mezinárodní konferenci „Peníze, nebo život, aneb Kudy ven z pasti konzumerismu“ v Praze 1998 a zveřejněna ve stejnojmenném sborníku. Založili jsme tehdy skupinu výměnných služeb LETS, která oficiálně organizovaně fungovala do roku 2004, kdy jsem opouštěla kancelář a s ní i společné prostory, kde se členové a členky každý měsíc pravidelně scházeli a přispívali komunitě svými vědomostmi v pravidelných přednáškách a následném řešení nabídky a poptávky služeb. Dodnes přetrvávají tehdy uzavřená přátelství a příležitostná spolupráce.

Nech to koňovi (7) ten má větší hlavu, mi mnohokrát radili lidé z okolí, když jsem začátkem devadesátých let opouštěla osobní sekretariát prezidenta republiky Václava Havla a začala se angažovat v ekologickém hnutí. Narážela jsem na všudypřítomný​ Egoismus (8), přes který se dá velmi těžko přiblížit lidem. I ze mne se stal Homo workoholik (9), jehož cílem nebyl zisk, ale potřeba probudit zvýšené povědomí o všudypřítomném mediálním a korporátním „vymývání mozků“. Holistickými programy a projekty jsem vytvářela alternativu s ambicemi ovlivnit mainstreamovou kulturu konzumního kapitalismu. Nechtěla jsem však druhým radit, co mají dělat, to považuji za arogantní, chtěla jsem dávat příklad dobré praxe, který by bylo možné následovat. [Už v roce 1990 jsme s Američanem Willem Rosem založili Earthlinks Foundation a společně probouzeli ekologické povědomí středoškolské mládeže formou kreativních divadelních, hudebních a výtvarných Happeningů ke Dni Země. (V tomto příspěvku nerozvádím spolupráci s Chartou 77, neboť nepatří k zadanému tématu, přestože vypovídá o celoživotní občanské angažovanosti.)]

Stromy, jejichž výsadbu jsem začala prosazovat a realizovat od roku 1994 v pražských ulicích, jsou dnes na pořadu dne všech městských částí, a na všech úrovních společnosti ve všech regionech. Stejně tak je tomu s diskusí o účasti žen na rozhodování, kterou jsme začali mezinárodní konferencí „Růže mezi trním aneb ženy v politickém životě“, v květnu 1996. Zelený kruh, který jsem řídila dodnes provádí pravidelnou analýzu přístupu politických stran k otázkám životního prostředí.

Vnější aktivita a vnitřní pasivita

V té době by se dalo říci, že i mne charakterizovala Vnější aktivita a vnitřní pasivita (10). Honila jsem se, jako ostatně všichni tehdejší Manažeři (11) s již zmíněným rozdílem, že mým cílem nebyl zisk, ale služba Matce Zemi (2), jak ostatně vyplývá z názvu Agentura GAIA. Komunitní plánování s účastí veřejnosti jsme prakticky předvedli zapojením sousedů a sousedek do rozhodování o výsledné podobě jejich vnitrobloku v r. 2004 v Radhošťské ulici v Praze 3. Stal se zmiňovaným příkladem dobré praxe hodným následování.

Skeptická otázka, zda takovéto kapky v moři nejsou cestou Odnikud nikam (12), je samozřejmě tématem do diskuse. Osobně jsem však nemohla jinak, najela jsem na svoji životní vlnu, a s odstupem času mohu říci, že možná šlo z globální perspektivy o zanedbatelné úsilí, můj osobní život však měl smysl. Nebyla to žádná Světská sláva (13), kterou bych byla odměňována, nicméně jsem se dotkla Jablka sebepoznání (14). Orientovala jsem se ve společenských proudech, ambicích, kontaktech a dokázala jít životem svou vlastní cestou, nepřizpůsobovat se, žít a dokázat přežít. Šlo o cestu trnitou, neprošlapanou, ekologie byla v porevoluční době považována za brzdu ekonomie, stejně tak i mé pozdější přesměrování na ekofeminismus. Byla to pouť Ukřižovanou přírodou (15), která neměla žádné politické ani náboženské preference, natož zastání. Rozhodování politiků byla a stále jsou v tomto směru rozhodováním Nevidoucích (16), přestože na jejich bedrech ležela a leží zodpovědnost za minulost, přítomnost i budoucnost.

Motto: Snažím se změnit to, co změnit lze, akceptovat to, co změnit nemohu a být natolik moudrá, abychpoznala rozdíl.

Jednooká mezi slepými

Pakliže nevidoucí Monitoruje environment (17), pak jsou jeho rozhodování poznamenána a ovlivňována častou paralýzou z analýz. Řešení, které jsem já osobně po všech poznatcích a zkušenostech zvolila, bylo – mezi jiným - inspirováno Erichem Frommem a jeho „Uměním milovat“. Spočívá ve Vnitřní aktivitě a vnější pasivitě (18), a pochází z východní filosofie Óm, šanti óm (19). Západní člověk je stále poháněn k větším a větším výkonům, nemá klid a to nejen proto, že celá společnost je hektická, ale především proto, že jeho nitro je prázdné. Potřebuje stálé podněty a vzruchy, aby se uspokojil a unikl sám před sebou. Klidně meditujícího jogína a jogínku považuje za blázny, ačkoliv mohou mít tak bohatý vnitřní život, že se nepotřebují nikam a za ničím honit. Začala jsem meditovat a meditace spojené s vnitřním klidem a vyrovnaností se staly samozřejmou součástí mého života.

Quo vadis, femina?

Jako pracující ženu, manažerku a matku mě zaměstnávala otázka postavení ženy ve společnosti Quo vadis, femina? (20). Kam míří ženy západní kultury, dostanou-li se do vedoucích a strategických funkcí? Nedořezávají náhodou již naříznutou větev civilizace imitací mužského chování a jednání? Hydra domácí práce (21) svou nekonečností vede k rytmu, ze kterého se těžko vypadává i poté, co děti opustí hnízda a domácích prací už zdaleka není tolik, jako v době plného chodu rodiny. Na generačních a mezigeneračních kulatých stolech jsme v rámci projektu Quo vadis, femina? vytvářeli návrh vize žen o trvale udržitelném životě. Diskutovanými tématy byla: Společenská závislost, Kdo vládne světu?, Ekonomická nezávislost, Domov. Východiska byla zpracována metodou logického rámce.

Aktuálním tématem je rovnost Equality (22). Co si pod ní představit? Nemyslí se jí především možnost koupit si auto, se kterým budu jezdit do práce, kde si na něj vydělám, neboť jde o mé právo, moji svobodu a moji rovnost? /: Óó, freedom :/ (23). Osobně dodávám, že jsem nikdy auto nevlastnila, ani když byly děti malé, a když už jsme cestovali, tak veřejnou dopravou, nebo jsme se s někým svezli dnes populární sdílenou dopravou. Na kole jsem jezdila po Praze od začátku devadesátých let tehdy samotinká za sprostého nadávání kolemjedoucích řidičů, mezi kterými jsem se proplétala.

Motto: Myslíš-li na rok, zasej rýži; myslíš-li na deset let, zasaď strom; myslíš-li na sto let, vzdělávej lidi.

Myslím lokálně i globálně

Mysli lokálně (24) a Jednej globálně (25) je parafrází hesla „Mysli globálně, jednej lokálně“, které bylo mottem Summitu OSN v Rio de Janeiro r. 1992. Vzešla z něj Agenda 21, manuál spolupráce všech se všemi, o což jsem se snažila a snažím celý svůj život. Jak všechno souvisí se vším, tak se dá říci, že neplatí vládnoucí tvrzení, že „čas jsou peníze“, ale platí, že „čas je život“. Pod tímto názvem jsem vytvořila řadu vzdělávacích programů. Byly ovlivněny a inspirovány mnou organizovanou mezinárodní konferencí předních světových ekofeministických myslitelek v čele s Vandanou Shiva na téma „Život není na prodej aneb ženy, děti, příroda jako alternativa k politice Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Světové obchodní organizace“, v roce 2000 v Praze.

Čas plyne jako voda (26) a v jeho rychlosti si je třeba uvědomit zmíněnou potřebou míru, ke kterému se lze dopracovat jen tehdy, máme-li Srdce na dlani (27), a cit zvaný Láska (28). Jde ve velké míře i o lásku erotickou. Její potlačování a označování za hřích bylo a je příčinou mnoha konfliktů minulosti a přítomnosti. Osobně jsem se před léty vypravila na Krétu, kde jsem zkoumala její starověkou kulturu s unikátní dobou míru, který trval šest set let, což je doba, v historii plné dobyvačných a ideologických válek, nevídaná. Mír tam vládl především díky radosti ze života, uctívání Bohyně přírody a ženského principu. Nadbytečnou energii a agresivitu vybíjeli sportem, sexem a uměním. Informace o hodnotách této kultury jsou součástí mých přednášek a prezentací.

Svého času kolovala teorie, že případnou ekologickou katastrofu může odvrátit fakt stárnutí populace. Starší lidé jsou pomalejší, a tudíž mají šanci zpomalovat život s jeho současným šíleným tempem, hyperaktivitou a workoholismem. K tomu však zatím nedochází, děje se opak. Stáří a mládí (29). Starší lidé, místo, aby šli příkladem svou životní moudrostí a klidem, podléhají mediálním trendům věčné mladosti, aktivity a imitují mládí také tím, že nemají čas a jsou stejně zaneprázdněni, což je současná móda, známka osobní důležitosti. Je snad tohle Vítězství (30)? Mým osobním přínosem budiž skutečnost, že jsem si udělala čas k napsání těchto řádek a vytvoření obrázků :-).

Motto: My jsme za našeho mládí nic neměli, ale uměli jsme se radovat. Vy máte vše, ale radost vám chybí.Jiří Veit

Závěrem

Závěrem bych ráda poděkovala 7. Generaci za příležitost k této výtvarné i slovní rekapitulaci, kterou jsem se pokusila popsat svůj přínos budoucím generacím. Spočívá v holistickém přístupu, a mám-li konkrétně odpovědět na otázku, jak momentálně zohledňuji generace, které přijdou po mně, tak především tím, že si udržuji klidnou a veselou mysl, pozitivní a přejícnou náladu. Stále nemám a nebudu mít auto, využívám veřejnou dopravu, či sdílenou spolujízdu. Jezdím na kole a toulám se českou krajinou, přičemž upozorňuji na její případnou ne/průchodnost, viz: „Pěší perspektiva“ na:http://haisova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=544994. Bydlím v Praze, v panelovém domě, což má své limity. Na balkoně se dají pěstovat bylinky, zdroje obživy nakupuji „hezky česky“, což jsem propagovala už v devadesátých letech, v době, kdy jsme ještě nebyli zamořeni super a hypermarkety s globálními potravinami, a kdy ještě byl čas a prostor na uvědomění si situace a snažit se problémům předcházet a ne pak na ně jen kriticky reagovat. V té době jsem však byla ne/chápaná podobně, jako kdybych se pokoušela propagovat plavky v zimě.

Svým životním stylem se snažím nezatěžovat zdravotnictví, udržuji si tělesné zdraví zmíněnou chůzí, cyklistikou a tancem, neboť dle mého názoru pouze zdraví lidé mohou vytvářet zdravou a harmonickou společnost a jen ve zdravé společnosti a zdravém prostředí mohou vyrůstat zdraví lidé.Skončila jsem definitivně s vnějším workoholismem a uvolnila prostor pro tvořivost mladé generaci. Z vnější aktivity jsem se stáhla do aktivity vnitřní, ze které pramení i kreativita související s duševní hygienou. Příležitostným hraním na housle a zpěvem připomínám svému okolí dědictví minulosti, radost a relaxaci, kterou hudba přináší, slovy Yehudi Menuhina: „Svému bohu se člověk nakonec nejvíce přiblíží hudbou“. Kato Havas dodává, že „...posláním hudby je citově a umělecky pozvednout lidstvo, kterému dává příležitost k hlubšímu pochopení svého vlastního úkolu ve vesmíru“.

Hudba je - společně s tancem - univerzální řečí spojující lidstvo, což je ostatně součástí mé holistické filosofie a etiky.

Autor: Marie Haisová | pátek 17.3.2017 17:46 | karma článku: 7.41 | přečteno: 214x

Další články blogera

Marie Haisová

Druhé housle

V podzimních barvách života si užívám harmonie, byť se může zdát, že ve výkonově zaměřené společnosti mohu hrát již jen druhé housle, což má v obecné mluvě poněkud pejorativní nádech.

9.8.2022 v 11:26 | Karma článku: 9.67 | Přečteno: 234 | Diskuse

Marie Haisová

Wikipedistka, aneb s kůží na trhu

Začátkem března 2021 mi přišel e-mail, že Wikipedie pořádá kurz pro seniory. Zuřila karanténa, byly omezovány aktivity, tak jsem se rozhodla přihlásit.

20.7.2021 v 9:45 | Karma článku: 26.74 | Přečteno: 486 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Zdenek Horner

Milujeme NATO a proto Ukrajina zvítězí

Poté, co víme, že jsou na Ukrajině vojáci NATO, jsem již úplně klidný. Vítězství je v kapse. A kam se NATO vypraví příště? Bude to Bělorusko nebo Kazachstán? Gruzie? Ta už je rozpracovaná. Arménie by zatím byl těžký oříšek.

12.3.2024 v 12:54 | Karma článku: 33.32 | Přečteno: 909 | Diskuse

Zdenek Horner

Odpověď tazateli k uličnímu a kádrovému výboru

Tazatel se rozhořčuje, že se někdo ve zdejších diskusích cítí být pod knutou postupů někdejších uličních výborů. Vcelku pěkně vystihuje, jak se chovali a jakými pravomocemi byly tyto výbory za komunismus obdařeny, ale ...

10.3.2024 v 13:28 | Karma článku: 32.04 | Přečteno: 754 | Diskuse

Zdenek Horner

Ultrasionismus se už začíná podobat rasismu

Marně si lámu hlavu, k čemu se zveřejňuje seznam nějakých osob. Zveřejněné seznamy mají zastrašovat. Používal je protektorát, pak komunisti. Nyní jsou jako inspirace pro nějakou radikální odnož pravověrných aktivistů?

5.3.2024 v 12:21 | Karma článku: 22.81 | Přečteno: 472 |

Zdenek Horner

Pořádek v dezinterpretaci

Poslední dobou se slovem dezinterpretace přímo šermuje. Dokonce se dá říci, že se tento pojem proměňuje v měřítko politické pravověrnosti a v důkaz ospravedlňující cenzuru. Prohlubování tohoto postupu je hloubení cesty do pekel.

3.3.2024 v 8:57 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 404 | Diskuse

Zdenek Horner

František (chci) Mír toho času papež

Svého času bylo pro mne dogma o neomylnosti papeže důvodem k ochladnutí vůči katolicismu. Dnes se však cítím s papežem v jedné řadě. Život neustále přináší výzvy k zamyšlení a sebereflexi, z nějž může vzejít čisté nad nejčistější.

27.2.2024 v 7:07 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 305 | Diskuse
Počet článků 224 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1694

Píši o tom, s čím se setkávám, o čem si myslím, že by bylo dobré dobré zveřejnit a mohlo zajímat i ostatní.

Více o mně je na: www.mariehaisova.webnode.cz

 

 

 

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...