Marie Haisová

EET a naše lesy

2. 12. 2016 7:38:37
Včera jsem si na vánočním jarmarku v jedné pražské vile koupila za 20 Kč medovinu. Přídavkem jsem dostala asi 15 cm dlouhý účet. Když jsem po nějaké době dostala chuť na jablko v županu, tak jsem obdržela další dlouhý papírek.

Napadlo mě, zda byly vyčísleny ekologické náklady na výrobu tohoto, sice tenkého, ale přesto papíru v celkové efektivitě EET? Jde vždy o recyklovaný papír? I jeho výroba může být pro životní prostředí zátěžová. Kde a jak tuto zátěž pan finanční ministr zohlednil? Nic jsem o tom nečetla, ani neslyšela.

Navíc jsem si připomněla zážitky českého filozofa Evžena Menerta z jeho působení v šedesátých letech v Ghaně. Standardem, kterému se musel tamní kultuře ve své pozici přizpůsobit, bylo, že by měl mít, zaměstnávat a platit černošského sluhu. Přizpůsobil se a časem zjistil, že mu dotyčný vyjídá lednici a přilepšuje si, kde se dá, čímž svého zaměstnavatele okrádá. Po zvážení všech pro a proti došel přesto k závěru, popsanému v knize „Na západ od Londýna“, že i takovýto zaměstnanec vyjde levněji, než kdyby zaměstnával dalšího, který by tohoto kontroloval, případně třetího na celkový dohled.

Své africké zkušenosti využil k analogii s tehdejším komunistickým režimem, u kterého byla kontrola a dohled nad jednáním a myšlením jedince hlavním zájmem a zacházela do absurdit. Přesto, anebo právě proto byl komunistický systém nefunkční.

Je možná příjemné dostat papírový účet na každý výdaj, který učiním, doma si mohu papírky seřadit, sečíst a dát si dohromady „má dáti – dal“. Třeba tím předejdu zadlužení, i když toto není cílem EET. Má prvořadě zabránit daňovým únikům a už se vyčísluje, jak výhodné a ziskové to bude pro stát.

Pro nás, jedince, kterým zavedení EET v mnohých restauracích zdraží jídlo a pití, bude papírek a doklad, že hospodský neokrádá stát možná jistým zadostiučiněním, byť poněkud drahým. Když na druhé straně zjistíme, že ony vybrané peníze stát investuje do platů politiků, státních zaměstnanců a těch, kteří systém udržují a kontrolují, pak nevím, zda efekt je pro nás, řadové občany zas až tak výhodný.

Mnohé hospůdky na vesnicích, kde byla občanská infrastruktura globálním kapitalismem už dost poničena, dostanou zavedením EET smrtelnou ránu. Kdo ze starší generace, která mnohde udržuje tradici, ovládá počítač natolik, aby zvládl zavedení systému bez problémů a navíc na něj měl potřebné finance?

V neposlední řadě mě zajímá, z čeho se vyrábí ony účetní papírky, kterých se budou denně celostátně chrlit kilogramy a většinou skončí mezi odpadky; zda a jakým způsobem je ekologická zátěž jejich výroby a likvidace zakalkulována do celkových nákladů?

Když si představím složitou cestou, jakou absolvovaly mé dva včerejší dvacetikorunové výdaje, tak mě napadá, zda by nakonec africký systém tolerance určité zpronevěry v mikroekonomice drobného podnikání nebyl menším zlem, uvážíme-li ztráty, které způsobují makroekonomice mafiáni těžkého kalibru, na které je ovšem politika krátká a jen od nich, soustředěním pozornosti a kontroly na drobné živnostníky, odvádí pozornost.

Autor: Marie Haisová | karma: 30.07 | přečteno: 842 ×
Poslední články autora